Ta má být nejen zelenou oázou pohody a místem kulturního dění, ale především místem, jež poukáže na fenomén využívání městských střech pro farmaření a pěstování, které je ve světě už několik let v kurzu.

„Když jsem před čtyřmi lety viděl fotku střešních zahrad v Brooklynu, chtěl jsem něco takového přinést do Prahy. Proto jsme se je rozhodli napodobit a zasít do hlav lidí, že je život na střechách, zahrada a zvířata, normální,“ vysvětluje Ondřej Kobza, který stojí za projekty jako piana na ulici, poesiomat a vede kavárny Café V Lese a Neustadt.

Pro Louku nad Lucernou tak sehnali tisíc metrů čtverečních umělé trávy, slepice, králíky, jiřičky a kozy, zahradní návrh realizoval Aleš Kurz, který stojí za zahradní architekturou stavby Drn na Národní třídě.

„Celý život jsem měl odpor k umělým trávníkům a vím, že je to trošku podvod, umělá tráva a zvířata jen na nějakou dobu, ale je to pravdivý podvod. Ten záměr a realita tam totiž jsou, protože připomínáme přirozené věci jako východ slunce při ranních koncertech nebo vůně hnoje, zvířata a vajíčka. Právě ty obyčejné a přirozené věci budou nakonec tím luxusem v přetechnizované době,“ říká Kobza.

V New Yorku, Paříži, Amsterdamu i Pekingu využívají střechy pro bary, bazény nebo běžecké tratě. Do popředí se ale v souvislosti se střechami dostávají dvě odvětví – solární energie a zemědělství.

Střechy se totiž stávají místem, kde se pěstují hyperlokální potraviny nebo vytvářejí nové komunity, a právě na tento fenomén Ondřej Kobza a Petr Plewka, kteří za Lucernou stojí a veřejnosti ji v různých podobách otevřeli už několikrát, narážejí.

„Komunitní zahradu jsem tady chtěl vybudovat hned od začátku, ale je to finančně náročné. Proto to zatím rozjíždíme alespoň v symbolické rovině, protože jednoduše začínáme. Teď je tady umělá tráva a zvířata na několik měsíců, ale za rok tady třeba budou nastálo a nebudeme jediná zelená střecha v Praze,“ říká Kobza, který si střechu Lucerny pronajímá od Ivana a Dagmar Havlových.

zdroj: www.forbes.cz
foto: BOYS PLAY NICE